Bydlíte poblíž lesa? Vezměte pár jablíček, mrkví a suchého chleba. Mohou být i hrušky, švestky a jiná zelenina včetně cibule. Možná i vy za tento dárek pro němou tvář dostanete na oplátku dar uvidět krásné srnce, srnky, daňky a jeleny zblízka, protože platí: „Dej a bude ti dáno.“ Věřte, že je to pohled, za který budete opravdu vděční. Sounáležitost se zasněženou krajinou, zvířátky a noční oblohou posetou hvězdami je darem největším. A kdyby pak náhodou začal mít někdo pocit, že je pánem tvorstva, možná by ho o opaku mohlo přesvědčit několik divočáků. I jeden jediný by stačil. Proto je dobré vědět o nějakém nejbližším posedu. Je z něho pěkný výhled do okolí a zároveň může zajistit bezpečný úkryt. Otázkou je, zda by pak měl člověk odvahu z posedu slézt. Ono rčení „Kdo se bojí, nesmí do lesa.“ má své opodstatnění a nevzniklo jen tak náhodou. Někdy chodí v zimě hladová zvířata i k našim obydlím. Zde jim můžeme připravit malou hostinu v podobě nařezaných větví ovocných stromů a seno. Také ptáčkům zpěváčkům, kteří neodlétají do teplých krajin, by se nemělo zapomenout nasypat do krmítka. Například semínka slunečnice, ovesné vločky, kousky jablek, nastrouhanou mrkev. Vždy je nutné hlídat, aby potrava byla čerstvá. V obchodech prodávají dokonce speciální směsi pro krmení ptáků v zimě a lojové koule k zavěšení na větev stromu. Pozor však na kočičí predátory a kuny. Krmítko je dobré umístit tam, kam se tyto šelmy nedostanou (užší větve, do vyšších míst). Za starých časů bývalo zvykem obdarovat i ovocné stromy na zahradě. Jak se můžeme dočíst na konkrétních webových stránkách, lidé věřili, že když zahrabou zbytky od štědrovečerní večeře ke stromům, zajistí si tak dobrou úrodu ovoce pro příští rok. Pokud byl velký vítr, dávali za okno trochu krupice nebo mouky, aby kvílející meluzínu utišili a ona jim pak nelezla do komína a nepřinesla kroupy, které by také mohly potlouct a zničit úrodu.